SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (II.)

Ba, zdá se mi, že onen anděl báje,

jenž hlídal mečem z plamenů a síry

ty přísně zakázané dvéře ráje,

zkad v pláči prchal člověk chud a sirý,

že v tobě ožil, anděl síly, víry,

jenž uchem jedním k hvězdám naslouchaje

jich stíhá rej a kosmické vše taje,

však druhým loví lidstva shon a víry,

ten anděl, jenž psal Mene, Fares, Thekel,

ten hrozný anděl Danteových pekel,

jenž lidstvo soudí soudem revoluce,

ten v tobě vzpřímen jest, přes vlny moře

on křičí: Vy, již na své lkáte hoře,

zda máte čistou hruď a čisté ruce?