SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (IV.)

To největší je trest a ironie,

ta stará Evropa, jež despotický

pych Asiatů v prach zdeptala vždycky,

teď sama v bídě na řetězi žije.

A svoboda jest dnes jí utopie,

a marný každý vzdor tu gigantický,

zde otráven je dech, cit a sen lidský,

vše umění a všecka poesie.

A celé moře pěniti se musí,

ó svobodo! od paty tvé až k břehu,

kde cinkot řetězů jen zvoní k uchu;

a plavec sotva ošklivost svou zdusí,

břeh Evropy když vidí v jitra žehu,

zpět otočí loď řka: Hle, žalář duchů!