SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (V.)

Nám přáno pouze k ideálu, ke snu,

jenž nesplní se, k tobě z dálky zírat,

snad křečovitě pěst na ňadrech svírat

a dobrácky dál v příští doufat Vesnu.

A říkat k sobě: V poutech ve hrob klesnu,

však poslední snad budu takto zmírat,

syn bude jistě zlaté klasy sbírat,

syn bude volným, kde já otrok zesnu!

Ó vratká naděj! Udělal bys lépe,

dřív k tomu vychovati svého syna,

dřív strhnout sobě s očí bělmo slepé!

Neb jinak Evropy ta stará vina

i na něm bude mstít se v staré zlobě

a volnost bude jemu snem jak tobě!