Souboj na předstráži.

By Vincenc Furch

Proti sobě stojí stráže

Císařská a Maďarská –

Zde vedeta kyrysnická,

Tam čikošo-husarská.

Na sebe se dívajíce

Dlouhou chvíli cítějí,

Jejich oči – jejich zbraně

Bojechtivě svítějí.

Hle úšklebně vyplazuje

Čikoš jazyk z hltanu,

Kyrysník se obracuje

A tvář němou jeví mu.

Na to sobě vyhrožují,

Smějí se a klejí v tom,

V bambitkách a karabinách

Po straně jim visí hrom.

Ejhle už už proti sobě

Blížejí se k souboji –

Bambitky a karabiny

Nechají však v pokoji,

Stříleti jim zakázáno,

Aby povyk nepovstal –

S mečem – bičem proti sobě

Kyrysník a čikoš hnal.

Meč je krátký – bič je dlouhý –

S kulkou bič je strašná zbraň,

Kyrysník se zastavuje,

Čikoš však se chystá naň.

Kyrysník už ale jiný

Na bojiště pospíchá,

Na čikoše obratného

Z jiné strany dotírá.

Na pomoc pak čikošovi

Husar koně pobádal –

Ha, ha, jeden na druhého

Opovážlivě se hnal.

Vespolek si vyhrožují,

Hurcují a klejí v tom –

V bambitkách a karabinách

Po straně jim visí hrom.

Ejhle už už jak hadisko

Bič si oběť zachytil:

A v tom samém okamžení

Kyrysník na zemi byl,

Ale jeden z jeho bratří

Po čikoši máchnul hned –

Čikoš svalil se i s koněm –

Zavřel se mu krásný svět.

Meč o šavli na hlas břinčí –

Tu je slyšet troubení,

Tím se okamžitě obraz

Na bojišti promění –

Vrátějí se na svá místa

Pozor zase dávají,

Do dálky se jako prvé

Obě stráže dívají.