SOUČASNÍKŮM.

Chcem všickni jedno, k jednomu jen plujem.

Proč bratr bratra stále kaceřujem?

Nás všecky hlodá jedné krásy trýzeň,

nás všecky pálí Idealu žízeň.

Proč druhu přítel jedy na rty střásá,

proč v nezdar bratra přítel s plesem jásá?

Proč pořád lásky míň jest, žluče více,

zášť, hyena, řve, drásá pýcha lvice?

Kdy ze sobectví jha se vzpamatujem?

Vždyť chceme jedno, k jednomu též plujem!