SOUČÁSTÍ

To slovo budiž tisíckráte kleté,

je vštipte v paměť, kdo Vlast milujete;

už zhouba číhá, zapalují žháři,

vám na pomezí běda, hraničáři,

zas zvedněte kříž, k zemi schylte šíj,

zde kalich hořkosti, vem, lide – pij!

My zatím hyřme, recepce a čaje!

Kdo ještě věří v osvobození vše báje?

je zrada všude, jsme tak zaprodáni,

a odkud úklad roste, nevíš ani;

zas jedno právo pryč; hrad hoduje,

co Bílá Hora k Praze putuje.

To slovo v mysli věčnost přečká déle

i paměť přečká Osvoboditele;

je vděčný lid psát bude do pomníků

kladivem vzteklým, bez otrockých díků,

a znovu národ vezme meče v pěst,

by Vlast svou sám si vykoupil a – čest!