SOUMRAK U MOŘE (I.)

By Viktor Dyk

Nalevo širé zřím moře,

napravo táhne se dýna.

Příboj, jenž tříští se o břeh,

mi cosi připomíná.

Po písku omytém vlnou

reptaje nejdu a klna.

Zamyšlen tiše si šeptám.

Říkám si: devátá vlna!