SOUMRAKY.

V těch soumracích, kdy nechci píti

víc žití číši, kterou piju,

v svůj chrám, kde světlo věčné svítí,

jdu zapomenout v preludiu,

a do oktáv až, kde se chvění

už tÓnu ztrácí v hloubi málem,

se zabírám a v přemýšlení

se šinu nohou nad pedálem.

Co chci – bych nemoh' předem říci.

Snad zbožnou píseň ku světici –

snad –

Snad – – – – – – – – – –