SOUSEDSTVÍ.

Sladký med má v sklípku zlatý

soused v oule umčeném,

sladčí dceř však zlatovlasá

na rtu nosí růženém.

Mrzout soused stále brouká,

že má v oulu zloděje,

med že jemu při měsíčku

zleté kradu naděje.

V hrdlo lžeš, ty stará hlavo,

dosvědčit můž dcerka ti,

neumímť já lstivě bráti,

sladce zvyklý dávati.

Však co dám, sám nenasyta

beřeš retem hltavým,

bůh ví, za to poženu tě

před soud, svědky postavím.

Poženu tě před faráře

na soud páně v kostele,

věř, že včelku zlatovlásku

vyhrám v té při veselé.