Spadalé listí.

V aleji plno spadlého listí,

vítr je honí a nové rve zas;

nožka tu dětí skotačí v reji,

v hvízdání větru se mísí jich hlas.

Vidím, když listí pupenci bylo,

když jara vánek je kolébal v sen;

– vidím i snivé hlavičky dětí,

až první zděsí je zimavý den.

Až vítr stáří jim serve s čela

bělounký svit, – a v duši navěje

uvadlé listí jim uprchlých snů,

zapadlé touhy, – zklamané naděje...