Spálenina.

Student vřelou kávu pil,

až si jazyk popálil,

v pospěchu, by pozdě nepřišel,

jinak že by z trestu nevyšel.

Profesor však přednáší už latinu

a naň volá zhurta: „Jene Martinů!

zas už pozdě? Leč budiž Vám prominuta vina,

víte-li, jak po latinsku slove spálenina?“

Student přemýšlí a chvilku mlčí.

„Nedbalec jen v odpovědi trčí!“

profesor zas po svém zvyku. –

Jeník oko slzou zmoutí:

„Nemohu si vzpomenouti,

ale mám to na jazyku!“