Španělská serenáda.

Bledná luna stříbrem svítí,

hvězdy na nebi se třpytí –

guittaru mou slyš juž zníti,

krásná doňo má!

Pod balkonem, oknem tvojím,

v tiché noci sám tu stojím,

lásky touhu zpěvem kojím,

sladká doňo má!

Doňo krásná, doňo snědá,

srdce mé mi spáti nedá,

tvář má prosí, žalem bledá:

slitování měj!

Otevř, drahá, otevř honem,

sice zhyne pod balkonem,

lásky žalem, s bolným stonem

don Xaverio!...

Nepřicházíš – neotvíráš –

vroucí lásce mé se vzpíráš...

či snad na mne tajně zíráš?

Nuže, dobrou noc!

Fortnu nechceš otevříti,

musím tedy dále jíti –

lásky bol svůj utopiti

v plném korbeli!