SPASENÍ

By Emanuel Lešehrad

Tma. Němé zdi. Ruce zvídají vůkol.

Běda! Sklep.

A nikde východ –

Před zrakem se zjevuje smrt hladem.

Buším zběsile do zdí.

Marné.

Zdrcen hroutím se k zemi.

Dole, otvorem v dlažbě

slyším nadějně hučeti Punkvu.

Nuže: spasím se tudy