SPASENÍ.

By Emanuel Lešehrad

Tma. Chladné zdi.

Mé ruce tápají v tmách.

Běda! Sklep!

A nikde východu. –

Mé srdce se svíjí v úzkostech,

před mými zraky

se zjevuje smrt hladem...

Buším zběsile do zdi.

Marno!

Zlomen klesám k zemi –

Dole, otvorem v dlažbě,

slyším jasně

hučeti řeku.

Nuže: Spasím se tudy! –