ŠPERK.

Matičko, život tvůj byl tak prostý,

v tichu jsi dumala, trpěla,

chlubivé fráse a skvělé skvosty

neznala, ráda jsi neměla.

Nemám též dědictvím lány statků

a kopy blýskavých dukátů,

nosím jen od tebe na památku

prstének se zdobou granátů.

Díky mé: ze zlata citů kuji

písně své jako kruh prstenu,

krůpěje krve své zasazuji

na místo rudých těch kamenů.