Spící Bacchus.

V svém triumfalném po Indii voze

ve stínu révy, břečtanu a chmele,

hle, růží květy na svém nahém těle,

zdřim’ bacchantů a faunů ve hlomoze.

Tak odpočívá v milé, měkké pose,

stín myšlenky mu utkvěl v hladkém čele,

nač myslil? Vděky Olympu snad celé

mu táhly sny, když spící bílé koze

květ jetele i čilimníků s dlaně

podával s úsměvem, co panther žlutý

z achatu mísky chlemtal vína zbytky;

a Aeskulapův had co nepohnutý

se skulpturalně vil mu mezi lýtky,

zrak sklenný upíraje v žhoucí pláně.