SPÍTE, HVOZDY TEMNÉ?

SPÍTE, HVOZDY TEMNÉ?

Bdíte? Pustíte mne

do svých černých bran?

Tma kouzelná jak bolestných snů třpyt

štká němou krásou. Proč mám dále jít?

Soumrak ze všech stran

do vaší tmy žene

hvězdy zahalené,

tu noc chci s vámi bdít.

Močály a poli

šel jsem. Co mne bolí?

Nic, jen hrdost má.

Až do smrti s mou láskou bude spát

květ na kameni, pod kamenem had.

Ať je střeží tma!

Chci již hvězdy vodit,

spící vysvobodit,

ráj chorým otvírat.

Na úsměvy krásy

blázen vzpomíná si

po únavě cest.

Ať spí, kdo spal, než klam se rozplyne,

o, mlčme pro sebe i pro jiné,

půlnoc slávy jest!

Či to lest jen mlčí

ve tmách touhy vlčí?

Ne, duše, nikdy ne!