Spleen.

Takové zvláštní přijdou chvíle,

kdy nechci žít a nechci mřít...

Zármutek důvěrně sedne si ke mně

a položí svou krásnou, zemdlenou hlavu na můj klín

a dává si hladiti své hedvábné vlasy...

Pak vypravuje někdy, jak mnoho již trpěl.

Zatím od hor šero táhne,

do strun srdce tiše sáhne,

tak rozpláče se v lkavé melodii,

že nechci žít a nechci mřít... Snem ve snech žiji.