SPLÍN

By Stanislav Kostka Neumann

Šel bych ku své ženě, zašeptal jí v ouško – – –

Ale běda, běda! Sladkých slov již nemám.

Šel bych k divé holce, peníz nabízeje – – –

Ale běda, běda! Hnus mé nohy váže.

Šel bych, zbraň vzal, přímo k čelu namířil ji – – –

Ale běda, běda! Babské srdce v nitru!

Nekonečným dnům svým vstříc zřím bez odvahy,

nekonečným oknům těch nekonečných dešťů...