SPOJENÍ

Když teď vzpomínám na tebe,

můj zármutek se tiší,

a je mi, jak by do nebe

má prosba rostla vyšší,

a je mi, jak by každou z tuch,

již vzal pod ochranu Bůh,

jenž opuštěné slyší.

Sen o setkání dej mi snít,

Laskavý, takto znova:

Zřít cestu, která pod Tvůj štít

dovede krok i slova,

a zřít, jak z mlhy bludných chvil

si našla stejný směr a cíl

i touha poutníkova.