Společenská.

V jarém plesu svorně bratří!

Vstupme ve sbor družiny!

Zazpívejme, jak se patří

Na syny Libušiny!

Nechže strast a bolest zmizí,

Soudruh druhu ruku dej!

Radost jako zlato ryzí

Srdcem statných Čechů hrej!

Upomínkou předkův slavných

Duch se vnukův utuží,

V záři dějů časů dávných

Přítomnost se oruží.

Vyšehrad i Hostýn svatý,

Děvín v půdě Tartanův,

Praha, oslavy hrad zlatý,

Věčná chlouba Slovanův!

Otakar, Karel a Jiří!

Skloň potomstvo hlavu svou;

V jejich slávě duch se šíří –

Oniť s výše k činům zvou.

Zdrávy buďte vlasti ráje,

V nichž Lumír a Záboj pěl!

Kamž hledíme, všudy háje,

V nichž hlas Čechův k nebi zněl.

Veleslavíne, Komenský!

Kdeže pero vaše tlí?

Česko-moravsko-slovenský

Kdeže souhlas v písmě dlí?

Jakož bylo přede věky,

Být zas musí v národu:

Zplodí vlast nám statné reky,

Ti jí zrodí lahodu.

Mistrů nových oko jaré

Až zableskne závodem,

Klesnou kletby, bludy staré,

Zkvěte rod jich návodem!

Nuže v spolku naplněném

Vzájemností slovanskou,

Ve poháru rozpěněném

Ztopme závist pohanskou!

Sláva Bohu na výsosti!

Sláva rodu našemu!

Každému, kdo národnosti

Slávu šíří, sláva mu!

V ruku levou pohár dejte,

Pravici brat bratrovi,

Pozdravení si podejte

Čechu Čech, Sláv Slávovi!