Společné k radosti se probuzování.

By Bohuslav Tablic

Buďmež veseli, dokud lampa svítí,

Dokud kvete nám, trhejme kvítí.

Děláme sy marné péče,

Lezem v trní, v zrádné léče

Pomíjejíc růžinky nám u cesty kvetoucý.

Buďmež veseli, dokud lampa svítí a t. d.

Ráno nebe v mrak se kryje,

Hrom ze všech stran strašně vije,

Večer po bouři slunce směje se nám rozkošně.

Buďmež veseli, a t. d.

Závisti kdo vystříhá se,

Trpělivost béře na se,

Ten jak přepevná skála stojí u vlnobytí.

Buďmež veseli, a t. d.

Čisté srdce kdož sy váží,

Dobřečinit všem se snáží,

U toho spokojenost krásný oltář sy staví.

Buďmež veseli, a t. d.

Když se stězka strašně ouží,

Neštěstí nás trápí, s souží,

Tehdy milé přátelství pravice nám podává.

Buďmež veseli, a t. d.

Ono slzy s očí stírá,

Do věnce nám růže sbírá,

Proměňuje noc v usvit, usvit v jasný den mění.

Buďmež veseli, a t. d.

Ono ctnostné k ctnostným víže,

Dobré duše vine blíže,

Tak hle radostně jdouce, kráčím do vlasti lepší.

Buďmež veseli, dokud lampa svítí,

Dokud kvete nám, trhejme kvítí.