Společnosti lidské.

Ó společnosti lidská! Život řine

tvých kouzel tepnou; vzduch jsi žití,

jejž dýchat nesměje, jak třtina zhyne

i ten, kdo věčnosť v sobě cítí.

Já tak tě miluji, že přál bych sobě,

kdo poznal štěstí v lidských tvářích,

by žíti mohl lidstvu k zdobě

hned v několika exemplářích!..