SPOLU.

By František Kvapil

Spolu šli jsme, půjdem spolu

úvalem tím slz a bolu

tam, kde klid je každé práci,

kam se na vždy žití ztrácí...

Snad tam bude radost věnem –

na svět strastí zapomenem,

na sny zašlé, každou muku –

vejdeme tam v ruce ruku.

Ale že jsme v každé chvíli

bolest žití spolu pili,

vzpomínka ta bude s námi,

ve hrobě i nad hvězdami!