Spor citů.

Zvuky! jevte různost citů,

Plaché duše pohnutí,

Kam to, k želi čili k skytu,

Chýlí žhavé nadchnutí?

V mysli cítím hrůzu, boury,

Přemítání prsa dme;

Zvítězíli trudné spoury,

Čili osud jinam zve?

Zdá se vanout půvab plesů –

Jaký hraje myslí vznik?

Jsem tu blaha ve okresu? –

Bylť to marné čáky skyt.

Věšti, hudbo, nesouzvuky!

Hrůza duši posedá,

Jimi vypudit hleď muky,

Myslí zoufanlivost hrá.

Čáky leží rozdrcené,

Příští jeví strastný bol,

O ty srdce zkormoucené,

Záhubu neb vzdory zvol.

Co to? Vichřice a boura

Hučí? – Škaredí se svět!

Hudbou jest mi živlů spoura –

Jen ven! – Spásu nese změt.