SPRÁVNÉ DĚVČE

By Jaroslav Kolman Cassius

Má maminka ráda se baví,

rty má jak srdíčko.

Když odchází do zábavy,

to srdíčko líbá a praví:

pá, moje holčičko.

Jinak se neotvírá,

jinak ni slovíčko.

Jen červeně se natírá.

Jsi z eidamského sýra,

červená hubičko?

Můj taťka se často zlobí,

když čte své noviny.

Mám rodiče z velké doby.

Nechci ty nezpůsoby

do vlastní rodiny.

Kdo čeká, ten prý se dočká,

co bolí, přebolí.

Má láska prý ještě počká.

V neděli jdu jako kočka

daleko do polí.

Tam tábořím s hochem v žitě

a líbám se a sním.

Byla jsem u něho v bytě.

Učí se k maturitě.

Je s vyznamenáním.

A uprostřed té dřiny

se se mnou zasnoubil.

Chce holčičku a dva syny.

Ale svět musí být jiný,

aby v něm šťastný byl.