Srdce a moře.

Loďka plyne mořem, v život srdce touží,

oba obkličuje mračný okeán.

Loď i srdce lidské hned se smutně chvějí,

jak v ně udeřila bouře hromy ran.

Slyšíš údar divý, jak tu loďku kácí?

Zmizela již v moře rakvi mrákavé!

Srdce-li bouř stihne, snad se zakrvácí,

ale dále spěje v žití mlhavé.