SRDCE MLUVÍ.

Myslil jsem: dozpíváno,

čím srdce se mi chvělo život celý.

Noc přešla v slunné ráno,

a v lipách rozhučí se práce včelí.

Já vítěz, ujda smrti,

teutského draka zkrotím bohu roven,

a zatím – hněv zas v zubech drtí

ten, který miluje, ó, holý šovén!

Nebude konce pěvci,

s lyrou i zbraně smekni zase s háku,

dej zajet husitskému dřevci

do cifer spekulantů, do chytráků.