SRDCE OHLAS.

By Václav Jaromír Picek

Míno, když ti z duše zpívám,

A ty dlíš tak vedle mně,

Svolujíc, by ruka moje

Spočívala v ruce tvé;

Ach tu v ráji se potápím,

Duše má je blažená,

A mé srdce přizvukuje:

Míno, Míno, Míno má.

Proč to v srdci mém zaznívá,

Proč mě klame sladký hlas?

Vždyť já mám tě věčně míjet,

A on přec se hlásí zas;

Pro mně’s, duše, hvězdou dálnou,

V jiný ráj co zapadá,

Srdce však přec opětuje:

Míno, sladká Míno má.

To mé srdce jest jak dítě,

Jež hra klamná oblaží,

Nech mu, Míno, ty radosti,

Až se samo nabaží;

Když ví, že se někdy vezme

Hříčka mu ta milená,

Pak ať pláče nebo zpívá:

Míno, Míno, Míno má.