Srdce svaté Teresie.

Vzúpěl Dalton k Bohu: „Cestu k nebi jistou

patrně mi zříti dej!“

Bůh mu v nitru pravil: „Svaté Teresie

srdce shlédnout nemeškej!“

Do Alby de Tormes, kde to srdce trůní

v jasné váse z krystalu,

z končin dálných Dalton nedočkavě chvátal

v noci, v denním úpalu.

S prosbou vroucí padl v Albě na kolena:

„Kéž to srdce vidět smím!“

A než popatřil je, ovanut byl proudem

vůně jeho zázračným.

Pocítil, že lahod vůni této rovných

údol zemský nehostí,

a chtěl na místě se opojit a zemřít

rajskou její sladkostí.

Avšak poznovu Bůh ozval se mu v nitru,

prosby jeho pamětliv:

„Nezpíjej se marně vůní toho srdce,

nýbrž shlédni jeho div!“

A jen pohléd’ na ně, tušil hned a chápal

cestu zářné mystiky,

neboť viděl z něho urputně a bujně

trojí trn růst veliký.