Srdce zasněžené.

By Adolf Heyduk

Bílým květem hloh se halí,

plná chudobek je mez;

sad se budí rozespalý,

přes plůtek se týčí bez.

Moře vůně, moře krásy

rozvlněno kolem kol,

perly mají lidské řasy,

perlu list a každý stvol.

Zevšad kypí život svěží,

listím pyšen každý prut,

sníh jen na mém blahu leží,

jarní čase, jak jsi krut!