Srdce zasněžené.
By Adolf Heyduk
Bílým květem hloh se halí,
plná chudobek je mez;
sad se budí rozespalý,
přes plůtek se týčí bez.
Moře vůně, moře krásy
rozvlněno kolem kol,
perly mají lidské řasy,
perlu list a každý stvol.
Zevšad kypí život svěží,
listím pyšen každý prut,
sníh jen na mém blahu leží,
jarní čase, jak jsi krut!