SRDCE

Na srdci tvém, jež hoří,

kéž své bych vznítit směl,

jak v červánkové zoři

kraj, kéž bych zahořel!

Ten odlesk jeho jasu

nést v srdci jedině,

jak slunce svojí krásu

obráží v hlubině!

Vše hraje jeho zlatem,

poseto perlami,

jak teprv v nitru vzňatém

tím Srdcem na zemi!

Snem je, co bylo žitím

v té záře plameni;

jak dotek stigmat cítím,

zkad žár ten pramení,

a jak mne odlučuje

tvé vinice jak plot

od zemského, co tu je,

bych zrál tvé révy plod!...