SRDCE.

Mé srdce, prudká jarní řeka,

přeteklo častokrát.

V ně pramen bezejmenný vtéká,

je stále plno, stále čeká,

komu své dary dát.

Ne rozum v uražené pýše,

cit jen stál na stráži.

V prach přetékajíc, snilo tiše,

že proudí do stříbrné číše

a hvězdy obráží.