SRPEN.

Zázračné dny Tvé požehnalo Slunce...

Ruth zbožné paběrkují obilí...

Tam palčivého květu na korunce

se smutně chvějí křídla motýlí;

snad předtuchou, či jakoby se bály,

že krásu sežehne jim úpal dní

a ve květu, kde před tím život ssály,

svůj polibek že najdou poslední...

Teď lyrik jemný nechať odpočívá

a duši své dá rajský poznat klid...

V zázračných dnech Tvých jenom bouř’ ať zpívá.

V nich vášeň dětí Země má jen hřmít...