Srpnové večery.

Po veselých písních ženců, po žatvě na lukách

mlh průhledná příze se věsila v údolí na vrby.

Kraj celý osaměl náhle, van jiné nálady táh'

a v mlhách jak trosky pluly, jež věží se, nahrbí.

Jdou večery v srpnu... Vyschnuly vody. Vleče se pes

za línou kročejí mou vždy unaven v průsvitu háje.

A na zem ohnivé padají kruhy a hraje si les

s tím smutkem západu, tiše se usmívaje.