Stál Abel před oltářem z kamenů,

Stál Abel před oltářem z kamenů,

svou žertvu doprovázel modlitbou:

„Ty, jenž jsi rosou, která skanula,

a světlou září, která vzplanula –“

Vzlyk zděšený se ozval z daleka,

Kain vichrem hnal se, v tvrdou hrud se bil:

„Lkej, plač! již první smrt se setměla,

zhas oběť! sestra naše zemřela!“

Dál Abel modlil se: „i smrtí jsi,

jež bludné děti k sobě shromáždí,

jsi srpem, jenž klas zralý porazil –“

„Jdi ve své pokoře a zemři též!“

Kain vzkřikl zoufale, pozvedl kyj

a hlavu bratra svého rozrazil.