STÁLE VÝŠ.

Jak orel stále výše

letí k nebes výšinám,

tak spěje básníka duše

k nadsmyslným končinám.

Na zemi klid nenalézá,

spěje, touží stále výš –

tam, kde nad hvězdami trůní

klidu, pravdy slavná říš.

Vzmachem poesie básník

nad oblohou hledá klid,

který v duši jemu snese

hvězd tajemný noční svit.

Orel létá k dálným výším,

kde mocněji slunko plá,

až ho oko bystrozraké

pušky ranou s výšin sklá.

Tak i básník v duchu výše

tajupln a v duši hrd,

zalétá, až neúprosnou

v hrob ho sklátí kosou smrt.