STÁLO NA KŘIŽOVATCE

Ještě cítíš zahrad letní vůni,

v sluch ti letí dálný zpěv a smích,

ještě šíj tvou teplé světlo sluní,

zlatě hasne ve tvých šlépějích.

Ale cesta pozvolna se níží,

černě thuje kladou na ni stín...

kdo sem vkročí, ať se neohlíží,

tiše řekne: Hevel hevelin.