Stálý opak.

Za poledne prozářené chvíle

stínu hledá, stařec hlavu chýle;

mile chládek líbá ho a blaží,

na hlavu když sluníčko mu praží;

a přec vím, že věčný chládek hrobu

za slunéčka dal by věčnou dobu,

jako ti, kdož jaří jsou a mladí...

Život stálým opakem nás vnadí.