Stance. (1.)

Ty budeš se mnou až na konec žití,

vždyť srdce mého posvátný jsi díl,

jenž nad mým hrobem v písních bude bdíti

a věštit zápal milostných mých chvil;

a nechť i v času bouřném vlnobití

můj zpěv i míjel určený svůj cíl,

mé srdce navždy obejme tu dobu,

v níž jsem tě ctil a miloval až k hrobu.