Stance. (1.)

By Vojtěch Pakosta

Vzpomínek knize opět probírám se,

list hledám, kde bych utkvěl spokojen,

kdy všecky projdu, zpět se vracím zase,

až dětství svého najdu krásný sen;

Tu jest mi jako v jara luzném čase

po dešti z rána, v slunný, teplý den –

ó nejkrásnější list ten mezi všemi,

až vše mně zmizí – list ten ponechte mi!