Stance. (3.)

Vše umírá, zda láska trvá věčně,

i lásku s sebou proudný beře čas,

a uletá a uletá bezděčně

zas novým dobám nový strojit kvas;

leč pokud žijem pravé lásce vděčně,

neztratí srdce oněch bujných krás,

tak často nám vše milé připomíná

a zašlé chvíle s budoucími spíná.