* JEHO MYŠLENKY.

Zasadím tě v žití své

jako drahokam,

přes vše, co mne tísní, rve,

zářit budeš tam;

zlatem citu svého třpyt

zářný ovinu,

by zrak stlumen mohl zřít

v jeho hlubinu.

Stezku k hnízdu vyšlapu

skalou k olšoví,

bys nepadla do drápů

dravci supovi.

Svými sny ji vyzlatím,

usneš sladce v nich,

celý život utratím,

bys šla po růžích.