* * * Co bude za rok, se neví,

Co bude za rok, se neví,

sny jsou jen zbytečné plevy,

člověk hned za šťastnou chvilku

ochotně tolik sleví.

Dvě, tři jsou chvilečky v žití,

jdem’ jimi za noci spití,

protivná vstanou pak jitra, –

cítíme těla tlíti.

Postesknem’, zavzdychnem’ v taji, –

děti však rády si hrají,

do smutku západu slunce

vřískavě zajásají.