*** Do samoty mých zlých a zádumčivých dní

Do samoty mých zlých a zádumčivých dní

jsi přišla Ty, má duše zářící.

Ve zraku planoucích dvé žhavých pochodní,

jež ztišily mé smutky plačící.

Dlouho již čekal jsem, a dlouho v touze prah’,

Tvou písní vítěznou bych naposled se zpil –

Tvůj úsměv záhadný jsem v teskných vídal snách,

v nichž oheň vzpoury marně živořil...

Do samoty mých mdlých a unavených dní

teď přišla jsi, má duše zářící –

Ve zraku planoucích dvé žhavých pochodní

askese modlu vzdorně pálící.