*** Ó, duchu všemocný, však stejně též vlídný,

By Bohuslav Knoesl

Ó, duchu všemocný, však stejně též vlídný,

já skromně prosím Tě, však neméně snažně,

by večer poslal’s mi, jak tiché jezero klidný,

jenž v moje těkání svou písní splynul by vlažně!

Ach, večer poklidný, v němž vzplanula světla

hvězd věčně úsměvných nad nicotou snění,

ach, večer dumavý, v němž nejasná tušení vzkvetla

o skryté věčnosti v jediném, čistém políbení!