* * * (I.)

By Jaroslav Kolman Cassius

Za jitřní rosy a v šedivé mlze my po prvé v žití se zřeli.

Po prvé zkřížil mé cesty – mladý a silný a smělý...

Byl to můj nepřítel. Osud nám kázal se bíti.

Jeden z nás musel jít s cesty. Osud chtěl – on musil jíti...

Byl to můj nepřítel. Srdce přec bolestí šílí,

zrazeno silnou a velikou dobou, svedeno malou a slabou svou chvílí...