*** Má touha všechna usnula

Má touha všechna usnula

kdes v koutku srdce tmavém,

teď marně hledám radostí

v tom světě jindy smavém.

Já nevím, co se, bože můj,

v těch ňadrech mojích stalo;

mně prázdným zdá se celý svět

– v něm poesie málo.

Bez melodie ptáčků zpěv,

bez barvy, vůně, květy, –

bez svatých tajů, zázraků

ty cizí hvězdné světy.

Už netoužím se rozletět

tam v dálku jak to ptáče;

už ani pro tu lásku mou

mé srdce nezapláče.

Má píseň všechna zapadla

v kout srdce kamsi tmavý –

a marně se mne tážete,

co teď mne ještě baví!