*** Mých sluncí vyhas’ palný žár.

By Julius Skarlandt

Mých sluncí vyhas’ palný žár.

Ztichnul mé krve bouřný var.

Jen měsíc chladný svítí tmou,

a v srdci? Tam se lilky pnou!

Je prázdno všude – pusto tak!

V tmě vytřeštěný čísi zrak – –

To ten, co zemřel přede mnou!

Jak divně oči ty v tmě žhnou.

Teď i můj bledý měsíc zhas’

a krajem celým táhne mráz.

Ve světě širém stojím sám

a cítím, – kterak umírám.