*** Nad štíhlé, krásné tělo její

By Adolf Brabec

Nad štíhlé, krásné tělo její

s tím půvabem a bujností

přec její smích mám nejraději

s tou věčně mladou ženskostí.

Když skloněna ta hlava malá

s vřelostí čítá Musseta,

půl života by za to dala,

zřít kraj, kde citron rozkvétá.

Když něžná ručka lilijová

se kolem krku ovine,

a polibky jsou její slova,

na prsou Tvých skráň spočine...

Pár šťastných chvílí celé žití,

kde žena, hudba, píseň, květ,

když věrné oči do tvých svítí,

přec nejkrásnějším celý svět.