*** Nad štíhlé, krásné tělo její
By Adolf Brabec
Nad štíhlé, krásné tělo její
s tím půvabem a bujností
přec její smích mám nejraději
s tou věčně mladou ženskostí.
Když skloněna ta hlava malá
s vřelostí čítá Musseta,
půl života by za to dala,
zřít kraj, kde citron rozkvétá.
Když něžná ručka lilijová
se kolem krku ovine,
a polibky jsou její slova,
na prsou Tvých skráň spočine...
Pár šťastných chvílí celé žití,
kde žena, hudba, píseň, květ,
když věrné oči do tvých svítí,
přec nejkrásnějším celý svět.